Geomorfologie

Území kolem obce  Lazsko se nachází v oblasti styku (Zeměpisný lexikon ČSR,1987) 2 rozdílných  geomorfologických subprovincií.  Na sever a severozápad od obce se rozkládá Třebská pahorkatina jako západní část Příbramské pahorkatiny náležící k Brdské oblasti v Poberounské soustavě. Území na východ, jihovýchod a jih od obce se dělí mezi Březnickou pahorkatinu samotnou a její severní výběžek Milínskou vrchovinu, tedy části Českomoravské soustavy.

Příbramská  pahorkatina (VA-5C) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987)  se rozkládá při jihovýchodním okraji a jihozápadní části Brdské vrchoviny. Je to členitá pahorkatina o rozloze 169 km  se střední výškou 494 m a se středním sklonem 3  25´. Tvoří ji kambrické pískovce, slepence a křemence, méně pak proterozoické břidlice. Má erozně denudační reliéf.

Třebská pahorkatina (VA-5C-a) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987)  je členitou pahorkatinou s plochými vrcholy a krátkými hřebeny. Od vlastního úpatí Brd je oddělena mělkou erozní sníženinou založenou na tektonicky omezeném pruhu proterozoických břidlic. Nejvyšším bodem  je pro obě pahorkatiny Vojna 667m (leží 0,5km SV od katastru obce).

Březnická pahorkatina (IIA-1B) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987)  tvoří jihozápadní část Benešovské pahorkatiny. Zaujímá území o rozloze 924km  při střední výšce 331,2m. Geologické podloží této pahorkatiny tvoří granitoidy středočeského plutonu a kontaktně metamorfované horniny proterozoického a staropaleozoického stáří. Má silně rozčleněný erozně denudační reliéf, který je tektonicky porušený. Lze zde najít strukturní hřbety a suky, místy zvětráváním a odnosem vzniklé skalní tvary, zbytky neogenních zarovnaných povrchů, ale i hluboce zařízlá údolí Vltavy a jejích přítoků. Nejvyšším bodem je Stráž 638m nacházející se v Bělčické pahorkatině.

Severní část Březnické pahorkatiny – Milínská vrchovina (IIA-1B-c) (Zeměpisný lexikon ČSR,1987)  – se rozkládá na granitoidech středočeského plutonu třech typů: okrajového, blatenského a nečínského  s tělesy gaber a gabrodioritu a částečně také na proterozoických metabazitech jílovského pásma. Má také erozně denudační reliéf se strukturními hřbety  a skalními útvary zvětráváním a odnosu. Nejvyššími body  jsou Levín 612m a místně významná Vraneč 608m.

Katastr obce Lazsko (Základní mapa ČR,1994) se svažuje od severu k jihu, což je určeno soustředěním  kot s výškami v rozmezí 552m až 607m v severní oblasti. Nejvýšší bod  je kota 607m. Dalšími významnými vrcholy jsou Panino vrch 572m a Stříbrný  552m. Naopak nejnižší bod  510m se nachází v místě, kde Hrádecký potok opouští  katastr.

Neopomenutelnými geomorfologickými tvary jsou projevy lidské činnosti v oblasti. Můžeme zde nalézt (Základní mapa ČR,1994) náspy, odkopy a průkopy kolem komunikací, rybníky s hrázemi, meliorační strouhy a uměle upravené koryto Hrádeckého potoka. Nejpatrnější antropogenní tvary však jsou haldy vzniklé těžební činností v oblasti severozápadně od obce.

• Subprovincie: Poberounská
• Oblast: Brdská
• Celek: Brdská vrchovina
• Podcelek: Příbramská pahorkatina
• Okrsek: Třebská pahorkatina
   
• Subprovincie: Česko-moravská
• Oblast: Středočeská pahorkatina
• Celek: Benešovská pahorkatina
• Podcelek: Březnická pahorkatina
• Okrsek: Milínská vrchovina

Zdroje:

• Základní mapa ČR, 1:10 000, listy 22-21-11 a 22-21-06, Český úřad zeměměřičský a katastrální, 1994 Praha.
• Demek,J.(ed.) aj.: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny,

1.vyd.,Praha,Academia 1987 ,584 s.